Fantom 305

18. 05. 2009 | † 24. 05. 2012 | kód autora: j7W

podle [3]

Jel jsem stopem domů. Ten den mi snad každý zastavil a já si myslel, že budu doma snad už zítra. Od chvíle, co mě poslední stop vysadil, neprojel kolem mně vůbec nikdo. Setmělo se a nastala noc. Když už jsem začal ztrácet naděli, prosvětlila les světla náklaďáku, vedle mne zastavil velký truck a z něj se vyvalilo krásné lidské teplo. Za volantem seděl velký chlap a povídá:

"Já jsem Charlie a tohle je můj Fantom 305”

Chtěl jsem vědět proč má jeho vůz tak divný jméno a Charlie řekl, že mu tak lidi sami začali říkat.

V dálce jsem uviděl světla motelu. Na křižovatce Charlie zastavil a řekl:

"To už dojdeš sám, všechny je tam pozdravuj. Tu máš dolar pro štěstí a dej si na mne panáka.”

Vystoupil jsem a Charlie zmizel za zatáčkou. Vešel jsem do motelu a zavolal na barmana:

"Jednoho panáka, Charlie mi na něj dal.”

V tu chvíli hospoda ztichnula a já začal mít divnej pocit.

"Nic si z toho nedělej. Víš, před pěti lety tam na křižovatce zastavil autobus plnej dětí. Charlie to zase žhavil 160 mil a když ho uviděl nedalo se už zastavit. Strhl volat a skončil v lese. Od té doby se tu občas zastaví tulák s dolarem od Charieho. Tak dej si ještě jednoho a ten dolar vem si zpět. U nás neplatí ten, koho vezl Charlie a Fantom 305.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky literatura

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.